Kdo je JWP

Jiří Walker Procházka (18. 8. 1959)

Právě jsem dnes 13.5.2011 náhodou prolítl několik webových stránek, bibliografií a životopisů mých milých následovníků, kteří podle Star Wars a Pána prstenů vytvořili gigantické knihy typu fan-fiction a poté zejména jejich literární plány dobýt svět. Fandím jim a jsem rád, že s těmito lidmi se nejen znám, ale že jim mohu i tykat - protože jsem sračka. Já vám tady žádný mý plány do budoucna nepředvedu, protože žádný fakt nemám. JFK 27 píšu 3 roky, Hvězdný honáky jsem psal čtyři a půl roku a 40 normostr. povídku Pevnost do Pevnosti jsem psal od ledna do července. Takže ne, tady u mě si jen potvrdíte to, co tvrdím 25 let: píšu pomalu a blbě... Jinak to fakt neumím.

A tady, o kus níž, je pár odstavců použitých ze stránky Daemon, které použil můj webmaster, protože já o sobě místo životpisu a bibliografie tvrdím to, co stejně všichni vědí - JWP , Hemingway a Ken Bruen jsou bozi. (Chtěl jsem ještě uvést Chandlera, už jen proto, že za celý život napsal míň románů či knih než já, což mi přijde velice sympatické, ale nechtěl jsem se s touhle ikonou každýho "drsnýho" začínajícího spisovatele jakkoliv spojovat.)

A tohle dole je teda o mně, co mi sem hodil webmaster, protože podrobně popisovat (se vzpomínkami na mlejn, koně a krávy) jakkoli přiblblé osobní archiválie, jak jsem v šesti letech opsal Vojnu a mír od jednoho ruskýho čubrlíka (to bylo v roce 1965), ve dvanácti jsem si udělal comix podle Nietzescheho Antikrista (duben až březen, včetně jarních prázdnin) v osmnácti letech dostal kutnohorskou Nebulu za první, kompletně opsaný Pán prstenů (už si fakt nepamatuji jméno toho profesora, ale byl myslím z Polska nebo Británie, vím jen, že jsem to na psacím stroji přepisoval skoro rok, kurva práce), tak o tom psát nebudu, to si vygooglujte sami...

Mějte se a přeji na Vám, na těchto stránkách vjemový a pocitový zážitek s nejlepším autorem SFFHDCM (science-fiction, fantasy, horor, děsný věci, comixy a military) s JWP. 

Do české literatury SF a fantasy vstoupil již v osmdesátých letech minulého století. Svou tvorbou zasáhl do všech fantastických žánrů. Jeho první dva romány o Kenu Woodovi (Ken Wood a meč krále D'Sala - 1991, Ken Wood a perly královny Maub - 1992; pod pseudonymem George P. Walker) patří dodnes k pilířům české fantasy. Sbírkou nekonvečních povídek Tvůrci času (1991) se pro změnu zapsal do podvědomí čtenářů jako jeden z kyberpunkových autorů, kteří se významně věnovali - a dodnes příležitostně věnují - tomuto subžánru.

Další oblast, kterou se JWP rozhodl zpracovat po svém, je  výpravná galaktická space-opera, kterou vydal v podobě uzavřené trilogie pod názvem Hvězdní honáci (1996). Svou dosavadní povídkovou tvorbu a rozsáhlou novelu ze světa Transmise vydal v objemné sbírce Totální ztráta rozměru (2004).

Mezi jeho poslední práce patří například tři díly dobrodružné SF/F série AGENT JFK, jíž je duchovním otcem (JFK 02 -  Není krve bez ohně, JFK 04 - Armády nesmrtelných a JFK 11 - Podhoubí smrti.) Do této série přispěl zatím poslední povídkou Příliš mnoho lilíí (JFK - Svůj svět si musíme zasloužit, 2008).

Ve stejném roce, v dubnu 2008, vyšel redigovaný a rozšířený I. díl fantasy trilogie KEN WOOD s názvem Meč krále D'Sala,  v listopadu pak vyšel opět přepracovaný, a znatelně temnější II. díl,  KEN WOOD: Perly královny Maub.

JWP si vytvořil pro psaní svých příběhů svébytný „vizuální přístup", který se odráží jak v jeho akčních scénách, tak i v budování atmosféry či v popisech postav a prostředí. Na základě postmodernistických hříček a pop-kulturních odkazů si pohrává se zažitými klišé jmenovaných žánrů, a nejen jich. Věčně hledá, občas nachází, občas naráží...

Se svými pracemi se účastnil velkolepě pojatých antologií Legendy české fantasy,  Pod kočičími hlavami či Imperium Bohemorum. Příští rok by mu měla ve sbírce Hvězdy české sci-fi vyjít další novela z kyberpunkového cyklu s názvem "Rudý soumrak - aneb Rox'n'Roll in Red." Poněkud samorostlý autor mimo jiné přispěl kontroverzním příběhem do SF série Mark Stone (Jablka z Beltamoru), podílel se na dnes již legendárních sbornících Rigor Mortis a Je dobré být mrtvý či na kyberpunkové antologii Punk Fiction. JWP dále publikoval v časopisech Pevnost, Ikarie nebo Fantázia.

Mimoto se podílel, kromě jiného jako autor většiny písňových textů, na vzniku libreta dětského muzikálu Malý princ podle Saint-Exupéryho knihy.